Práce s kamenem
Přírodní kámen používáme vždy jako příbytek pro rostliny |
Máme-li se v tomto obrovském prostoru významu prací s ním a použití jednotlivých druhů hornin orientovat, je potřeba znát historii činností člověka s jejich uplatněním.
Kámen lidi odjakživa oslovoval, všestranně byl využíván, jak se lidstvo vyvíjelo, dnes však již je brán jako doplněk k představení historie ve stavebních slozích a ve stavařině vůbec.
V našem řemesle je přírodní kámen používán stále a těší se velké oblibě, obzvláště ten, co nese stopy po dokonalém působení minulosti. Proto jak a proč ho používat, musí pocházet z logického původu a důvodu. Odpovědi, že ,,prý se to tak dělá" a je to ,,móda", jenom vnáší chaos do laického povědomí, jenom stěžuje význam vysvětlení, kdy ho správně a jak použít v okrasném zahradnictví či krajinářství. Ten krásně vytvořený, vylomený či opracovaný kus horniny, přece nepatří do rukou aktivních demagogů, jenž vyzývavě trčící kameny se špičkou klidně postaví kdekoliv, demonstrujíce tím erektivní neochvějnost tělesa, ledabyle vytvořené rybníky, jezera a ,,horská laka", jejich voda obsypaná ostrou frakcí drcené horniny, jsou tak trestuhodná a tento ,,hobbysmus" tak nakažlivý, že se člověk až diví, že se tím lidé nechají obklopit a ještě za to zaplatí.
Další kategorie je míchání ,,dovezených hornin" či místních, nudná velikost všeho, co unese jeden člověk nebo žena z výletů, roje ,,meteoritů" spadlé do kytek, moderní stavařské triky o důležitosti ,,vyleštěných" oblázků, uvězněné v klecích obrubníků okolo domů, skrývajících jen stavební bordel či plány prací ,,zmrzačené" díky vyhublým rozpočtům.
To všechno vidíme v naší zemi, to cítíme v zákaznících, jako by se s tím ztotožnili.
Vždyť vlastní projev o jejich hodnotách je pro nás nejdůležitějším klíčem pro zásadní porozumění, kudy se společně ubírat při vzniku zahrady.
Terénní zpracování přírodním typem hornin
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Stavby opěrných a lícovaných kamenných zdí, hranic a schodů
Další nádhera, která pomalu mizí, jsou kamenné tarasy, opěrné suché zídky či lícované hraniční zdi, neboli "sedlácké tejny", které byly běžné hlavně ve venkovské zemědělské krajině.
Za posledních 60 let však tyto památky na předky vzaly za své. S rozvojem stavebnictví - hlavně toho "svépomocí" - padaly do úsporných betonáží všeho druhu i ty "nejpreciznějš" opracované kusy kamenů, které byly posledním dokladem umu předešlých generací.
Dnes "tupě" vyhlížející psuedokameny na paletách, podezdívkové bloky či stavebnicové prefabrikáty běžně zamořují naše soukromí, jsou však brány prý hlavně jako dobré zhodnocení vlastních investic za potlesku doprovázejících reklam o dokonalosti nabízených materiálů, neboť s nimi je všechno na světě "raz dva" i přesto, že je to hnus a kýč.
Dlažby z přírodních typů hornin
![]() |
|
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |